Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
Po-Pa 14.00-19.00 So-Ne 9:00-19:00
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  1. Úvod
  2. Blog.TomStyle.cz
  3. Technika
  4. Jaký filtr do akvária aneb, jak koupit a neprohloupit.
21.09.2019

Jaký filtr do akvária aneb, jak koupit a neprohloupit.

Nejdříve pár důležitých informací k pochopení toho, k čemu ten filtr vlastně je.

Filtrace v akvaristice představuje základní proces udržování biologické rovnováhy vody v nádrži. Zachytává nejen pevné částice odpadu (mechanická filtrace), ale funguje i jakýsi transformátor biologických škodlivin. Akvárium při svém provozu produkuje velké množství odpadu již od samotného jeho začátku. Tedy okamžikem napuštění nádrže vodou, začne docházet k rozkladu organických látek a k produkci čpavku (amoniaku), který je i ve velmi malých koncentracích toxický pro všechno živé v akváriu. Je sice pravdou, že některé rostliny dávají primárně přednost amoniaku před NO3, ale poměr odebraného a nově vznikajícího amoniaku je v nerovnováze a produkce bohužel vede. Není se čemu ani divit, když produkce odpadních látek od ryb a živočichů, zbytky potravy a v neposlední řadě i rostlinný odpad, jsou jedním velkým zdrojem dusíkatých látek. Je potřeba si uvědomit, že na rozdíl od přírody, je akvárium uzavřený systém a filtrace je tak prakticky jediným zdrojem, který dokáže produkující se odpad zachytit a účinně transformovat do takové formy, která zabrání zhroucení tohoto mini ekosystému. Samozřejmě to není bez omezení. A tady nastává hned první zásadní otázka?

Jakou filtraci zvolit, aby byla dostatečná?

Podívejme se na to, jaké filtrace na dnešním trhu jsou k dispozici a popišme si jejich fungování a jejich účinnost. Nejdříve si je rozdělíme podle umístění na vnitřní a venkovní.

Vnitřní filtrace.

 

Jak sám název napovídá, jedná se o filtraci umístěnou v prostoru samotné nádrže. Dávno už odzvonilo časům, kdy nádrže akvaristů hyzdila filtrace typu „bublifuk“. Šlo o zařízení, které bylo propojeno vzduchovací hadičkou ke vzduchovacímu motůrku a vzniklým podtlakem byla akvarijní voda nasávaná přes filtrační médium. Jako bonus, byl na konci hadičky umístěn vzduchovací kamínek, který produkoval jemné bublinky kyslíku. Byly hlučné, byly pro větší nádrže naprosto nedostatečné, rychle se zanášely, byly neestetické. Nutno však podotknout, aby se jim zas tolik nekřivdilo, že tento způsob filtrace se dodnes užívá hlavně v odchovnách, karanténních nádržích a akvarijních prodejnách, kde v málo objemových nádržích stačí a popsané nedostatky zas až tak nevadí.

 

Další z možností je vnitřní filtrace poháněná elektrickým čerpadlem, které je včetně filtračního média umístěné v ně nádrže. Těší se mezi akvaristy velké oblibě. Jedinou a to opravdu jedinou výhodou těchto filtrací, je jejich nízká pořízovací cena. Proč jedinou, to si probereme postupně.

Tyto vnitřní filtry si rozdělíme na dva konstrukčně odlišné typy. Prvním z nich je jakýsi kompakt, kde samotné čerpadlo i filtrační médium tvoří jeden celek. Médium je zde v samostatném krytu a na trhu se objevují i konstrukce, kdy do tohoto krytu lze kromě biomolitanu přidat i další filtrační médium, jako jsou např. keramické válečky, nebo aktivní uhlí. Velkým mínusem je však velmi malá filtrační plocha a tím i nutnost častého čištění zanešeného média. Účinnost takovýchto filtrů je dosti diskutabilní a akvarista to pocítí hned při prvním vážnějším problému v akváriu. Hodí se spíš tak pro rostlinná akvária bez a nebo s malým počtem živočichů. Existují různé velikosti těchto filtrů, ale zde platí, že čim větší filtr, tím větší plocha nádrže padne ve prospěch filtrace. A často jde opravdu o jednotky litrů.

 

Další možností je pak samostatná čerpací hlava, na kterou se filtrační molitan jen prostě nasadí. Jsou sice účinnejší než předchozí typ, ale pak už následují jen samá negativa. V první řadě je to nehezký vzhled, který lze v nouzi vyřešit tím, že se před filtraci vysází stonkové rostliny, zastíní se kořenem, nebo jinou dekorací. Zabírají velké množství místa a to klidně i víc jak 10l objemu nádrže. Navíc, většina akvaristů potvrdí, že nejedna rybka už za filtračním molitanem našla svou smrt, když za něj zalezla a již nebyla schopna se vyprostit. Další nezanedbatelnou nevýhodu pozná pak majitel takovéhoto filtru při čištění zaneseného molitanu. Jakákoliv manipulace s molitanem v nádrži představuje uvolnění odpadních látek z jeho útrob a vypuštění do vodního sloupce. Nejde tomu nijak zabránit. Takže nezbývá, než onen bordel odkalit. A tady je další problém. Čištění filtračního média, kdy dojde kromě vyčištění houby i k vyplavení velké kolonie nitrifikačních bakterií a následná výměna odsáté vody při odkalování, je proces sice nutný, ale zároveň velkým zásahem do biologické rovnováhy nádrže. Samotné čištění pak může být kontraproduktivní v tom, že tímto zásahem dáme živnou půdu tvorbě řas a celkové nerovnováze. Co se týče volby dostačujícího čerpadla a molitanu, je potřeba volit hlavu, která dokáže vodu v nádrži přečerpat za hodinu 10 krát. To platí u 50l nádrže a zvyšujícím se objemem akvária toto číslo úměrně klesá. Biomolitan by měl mít objem cca 3% objemu nádrže.

Venkovní filtrace.

Zcela jiná situace je u venkovních filtrací, kde vše je mimo nádrž a do nádrže jdou pouze dvě trubky. Jedna ukončena sacím košem, která vodu z nádrže odsává směrem do filtrace a druhá, kterou se čistá voda, zbavena nečistot, vrací do nádrže zpět. Může mít jen pouhé vyústění, nebo v tom lepším případě nasazená na rozstřikovací rampu. Tady je situace přesně opačná a podle mého názoru tou jedinou nevýhodou je vyšší pořizovací cena. Dále pak převládají jenom samá pozitiva a sociální jistoty :)

Obrovskou devizou těchto filtrací je jejich výkon a filtrační objem. Výkon, nebo chcete-li průtok, by měl být takový, aby objem nádrže dokázal filtr za jednu hodinu přefiltrovat 2 krát. Tedy pokud máme nádrž o objemu 200l, volíme takovou filtraci, která má podle udání výrobce průtok 400l za hodinu. Nebojte se tuto hranici překročit a filtraci malinko předimenzovat. V konečném důsledku se Vám tato investice vrátí v podobě bezproblémového provozu a prodloužení intervalu čištění. Co se objemu týče, velikost objemu filtru by měl být 3-4% k objemu nádrže. Takže v případě 200l akvária je rozumné poohlídnout se po filtraci s objemem někde kolem 6-8l.

Tyto filtry v sobě ukrývají několik oddělených košů, které nabízejí možnost poskládat si filtrační média podle své libosti a nebo podle předpokládané zátěže akvária. Což je opět jen veliká výhoda proti vnitřním filtrům.

Tady bych se zastavil u jednoho zásadního problému. Na našem trhu se prakticky u všech prodejců setkáme s neskutečným množstvím naprosto zázračných a nepostrádatelných filtračních medií, bez kterých prostě nemůžete být a bez kterých v zásadě žádné akvárium nebude schopno fungovat. Samozřejmě je to blbost a je to jen reklamní trik výrobců, masírovat nás těmito informacemi s jediným důvodem. Vylákat z lidí jen zase další peníze za něco, co vlastně vůbec nepotřebujeme.

Takovým příkladem je bezpochyby aktivní uhlí. Podle výrobců je to něco, bez čeho se prostě nelze obejít. Ale je to opravdu tak? Samozřejmě ne a pokud zrovna nepotřebujete vyčistit vodu od zbytku léčiv a nebo barvy třeba od kořenu, je aktivní uhlí víc na škodu než k užitku. Důležité parametry vody nezmění a navíc vám odčerpá z vodního sloupce i to, co je pro akvárium prospěšné a má v něm zůstat. Stejná situace je i v případě keramických válečků, co se týče poměru výkon/cena. Je spousta jiných a daleko levnějších, dokonce několikrát levnějších alternativ, které zastanou stejnou práci, jako nehorázně předražené keramické válečky. On totiž nejde o tvar, ale o pórovitou plochu, na které se nitrifikačné bakterie dokážou zachytit a množit. K tomuto účelu bohatě postačí obyčejný keramzit, který za zlomek ceny nakoupíte v každém lepším květinářství a nebo v zahrádkářských potřebách. Za zmínku stojí i zeolit. Ale tady bych doporučoval jeho použití jen v nádržích, kde si chceme pomoct s krátkodobým nadbytkem NO3 a nebo tam, kde je větší koncentrace již ve vstupní vodě. V tomto případě je jeho trvalá přítomnost ve filtru velmi vítaná. Třeba Brňáci by o tom mohli vyprávět hodiny.

 

Takže si to celé shrneme:

  • pokud vám to finanční možnosti dovolí, nepřemýšlejte o vnitřní filtraci a pokud si jí nemůžete dovolit hned, raději si došetřete a nebo pro začátek se poohlédněte po použitém kusu. Na takové nabídky narážím dnes a denně. Kvalitní venkovní filtry lze použít už i do menších nádrží kolem 50l objemu
  • před nákupem filtrace si ujasněte, kolik a jaký druh živočichů bude v budoucnu ve vaší nádrži, jestli půjde o nádrž plnou rostlin a nebo jen s omezeným množstvím a podle toho volte filtraci, která bude stačit zvládat zátěž takové nádrže. Jestli budou stačit dva, tři a nebo raději čtyři oddělené koše pro různé filtrační média
  • nenechte se opít rohlíkem a neskočte hned na každou návnadu, kterou vám výrobci přinesou na zlatém podnose. Inspirujte se přírodou. V ní také nenajdete keramické válečky a pokud ji my lidé neubližujeme, žije si spokojeným životem i bez nich
  • a poslední podstatná rada. Pokud doma pravidelně větráte, dopřejte tento komfort i svým vodním obyvatelům. Vyměňte jim občas nějaké to procento vody a uvidíte sami, jak rázem chytnou druhý dech

 

 

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli

Spolupracujeme:

                  

 

Kde nás najdete

Sjednocení 630

742 13, Studénka

Kontakt
Zákaznická podpora
Po-Pa 14.00-19.00 So-Ne 9:00-19:00
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.